Jak se bránit podvodným prodejcům licencí (2/2)

Výše jsme si řekli, jak je důležité při nákupu softwaru minimalizovat rizika spojená s vadným plněním. Nyní již i víte, jak hodnotit dokumentaci. Pojďme se teď podívat, jaká jsou ty největší vadné praktiky, s kterými se u některých dodavatelů můžete setkat?

Z našeho pohledu jedním z největších rizik v oblasti nákupu softwarových licencí je situace, kdy dodavatel není schopen prokázat splnění požadavků pro převoditelnost licencí. Požadavky pro převoditelnost licencí najdete v našem minulem článku zde. Na trhu se vyskytují subjekty, které neplní informační a dokumentační povinnosti, což zvyšuje riziko vadného plnění. 

Pokud potenciální dodavatel není schopen dodat kompletní a transparentní dokumentaci o převodu licencí, měl být vám vyskočit v hlavě červený výstražný vykřičník. Základní přehled rizikových a vadných praktik vyskytujících se zejména u prodejců působících v různých e-shopech jsme již shrnuli v článku zde.

Z pohledu veřejných zakázek je situace obdobná. Vzhledem k tomu, že nedodání řádné dokumentace představuje vadné plnění, je častým jevem, že dokumentace dodávaná některými dodavateli je zadavateli zcela správně vyhodnocena jako nedostatečná, pročež dochází k vyloučení těchto účastníků, případně k neuzavření smlouvy o dodávce. Jako příklad uvádíme několik zadávacích řízení, ve kterých bylo plnění dodavatele s nejnižší nabídkovou cenou vyhodnoceno jako nesplňující podmínky pro řádné plnění – např. Veřejná zakázka na dodání produktu Office pro Povodí Odry, veřejná zakázka Kraje Vysočina, případně veřejná zakázka města Žďár nad Sázavou, kdy v rámci veřejné zakázky došlo k vyloučení většiny účastníků.

V rámci veřejných zakázek se nejčastěji potkáváme se situací, kdy dodavatelé předkládají částečnou dokumentaci k původu licencí a např. prohlášení prvního nabyvatele, ale až ke konkrétní výzvě zadavatele, což samo osobě klade vysoké nároky na odbornou znalost zadavatele v této oblasti. Nejčastěji zcela chybí úplná identifikace všech mezitímních držitelů licence (tj. není prokázané, že dodavatel získal převáděnou licenci od osoby, která byla oprávněným držitelem převáděné licence). Doložení kompletního řetězce mezitímních držitelů licencí od prvního nabyvatele až po koncového uživatele je stěžejní, neboť při převodu licencí dochází k převodu samotné licenční smlouvy od prvního nabyvatele. Nakolik nikdo nemůže na druhého převést více práv, jak má, tak v případě, že není doložena souvislá řada převodců, není možno prokázat, že licence, která byla udělená autorem softwaru prvnímu nabyvateli, byla převedena na nového nabyvatele. Nejčastěji nastávají tyto dva scénáře:

• Je doložena pouze identifikace původního nabyvatele, často včetně jeho prohlášení. Žádná další dokumentace doložena není.

• Je doložena identifikace prvního nabyvatele, dodavatele a předchozího distributora dodavatele včetně dokumentace dokládající převod mezi nimi, přičemž chybí prokázání vazby mezi původním nabyvatelem a distributory – např. výkupní smlouva licencí, potvrzení o převodu licencí mezi prvním nabyvatelem a výkupcem těchto licencí.

V obou popsaných případech tak nelze než uzavřít, že převodová dokumentace není kompletní, a tudíž není prokázáno splnění podmínek převoditelnosti licencí.